Stránky na podporu porot Vítejte na mých stránkách Základní informace

Fotografie Tatry 613-4 Nejnovější fotografie Tatry 613-4 Vraťte židovský majetek Jedině poroty Střípky z Las Vegas i odjinud Případ Jiřího Kajínka ve světle porotního soudnictví Poroty nejsou typické jen pro „anglosaský“ systém Právo být souzen porotou Garance práva na porotu v USA, Listina práv v USA a některá další základní práva tam garantovaná Co je mým cílem? Organizace na podporu porot Zbavte se otrocké mentality. Sebedůvěra, sebejistota, disciplína Posilujte svoji víru. Hledejte inspiraci v Bibli Čtěte Bibli, ale kterou? Výběr poroty, voir dire Právo být souzen sobě rovnými Právo být souzen nestrannou porotou, sestávající z nezaujatých porotců Soudci by měli být voleni Obce by měly mít své soudy Jakou kvalifikaci by měli mít čeští soudcové a jakou kvalifikaci ve skutečnosti mají. Porovnání s USA Česká justice, poslední bašta komunistického režimu Česká justice, poslední bašta komunistů Převlečení komunisté, staré struktury, „Mgr.“-ové, rychlokvašky Zastupující místopředsedové Podmíněné propouštění z výkonu trestu odnětí svobody Nevolte do parlamentu sportovce a komedianty Přidělování případů u brněnského krajského soudu mimo pořadí Pryč s rudou justicí Doslov Knihy, které je možno objednat Odkazy na některé moje další internetové stránky.
Tatra
English – www.juries.cz – English
www.poroty.cz

Obce by měly mít své soudy

Brno

Obce by měly mít právo zřizovat svoje vlastní soudy. Dřív, ještě než se dostali k moci komunisté, byly soudy ve všech větších městech i v některých menších obcích. Jako příklad města, kde byl soud, mohu uvést Slavkov. Přímo na náměstí, skoro přesně naproti vstupu do zámeckého areálu, stojí budova, na které je pamětní deska, že tam v té budově býval soud. Dnes, tolik let po listopadovém sametovém podvodu, stále neexistují jiné soudy, než soudy státní. Někdo by řekl: „Ale ne, v Brně je soud, na kterém je napsáno Městský soud v Brně.“ Ano, to je pravda, ale to není soud města Brna. Město Brno ho nezřídilo, neplatí ho a neustanovuje tam do funkcí soudce. Nic takového. Městský soud v Brně je státní soud, který sídlí v Brně. Správně by se měl jmenovat: „Státní soud, který stát umístil na území města Brna.“ Tak by to být nemělo. Města jsou důležitá. Jsou to velké a mocné organizace – alespoň by měla být. Měla by mít veškeré pravomoci, včetně zřizovat soudy. U státních soudů jsou zaměstnávaní soudci, kteří k místu působení nemají často žádný ani ten nejmenší vztah. Vezměmež třeba soud v Brně. Mnoho soudců, kteří u tohoto soudu pracují, jsou z vesnic na jihu Moravy nebo někde „od Ostravy“. Vyšli právnickou fakultu v Olomouci, v Praze nebo dokonce v Brně a dostali místo u soudu v Brně. Bydlí třeba ve Vyškově nebo v nějaké vesnici na jihu Moravy nebo na Českomoravské vrchovině. Do Brna dojíždějí. Neznají ulice Brna. Nikdy v životě nebyli v Mahenově divadle. Nikdy nebyli v Janáčkově divadle. Ne, že tam nebyli mockrát. Nebyli tam ani ve vstupní hale. Pak jsou soudci, kteří slouží asi už u pátého soudu poté, co sloužili v Sokolově, jeli dál do Kladna, sloužili v Jihlavě a v Blansku. Nikde to moc neznají. Všude odněkud dojížděli nebo žili „na ubytovně“. Dobré, že? Soudce žijící na ubytovně. Jsou v Brně soudci, kteří nejsou u brněnského soudu ani každý den. Jsou tam třeba dvakrát týdně. Zbytek týdne jsou u nich doma. Řekněme, že ve Znojmě, aby nemuseli dojíždět. To je, co? To stejné u krajských soudů. Soudci se různě stěhují podle toho, kam se dostanou, kde dostanou lepší místo, lépe placené, třeba jako předseda či místopředseda. Teď se podržte. Je spousta místopředsedů soudů, kteří nebyli nikým jemenováni, nikým nebyli zvoleni. Jsou to takzvaní „zastupující místopředsedové“. Kdo je určil? Tak to se mě neptejte. Prostě nevím. Soudce z jednoho konce republiky se stane předsedou nebo místopředsedou nějakého soudu o několik set kilometrů jinde. Dojíždí. Několikrát třeba přespí v propůjčeném bytě, několikrát dojede, ale to musí všichni chápat, že nedojede v 8 ráno, když začíná pracovní doba.

Za normálního režimu by obce měly právo zřizovat svoje soudy. Již třeba zmíněný Slavkov by vypsal výběrové řízení na úřad soudce. Uchazeč by musel být z obvodu toho kterého soudu a musel by tam navíc žít již třeba alespoň pět let. Za pět let po zřízení soudu by se vyhlásily volby a noví uchazeči by se o místo soudce ucházeli. Samozřejmě, soudci by měli být volení. To samé by bylo v Brně. Soudcem v Brně by měl být Brňák, nejraději rodilý Brňák, nebo alespoň někdo, kdo v Brně žije třeba dvacet let. Pokud se mluví o nějakém případě, pak by neříkal, že neví, kde co je, ale věděl by, kde je přehrada, kde je která chatařská kolonie, věděl by, do které hospody chodí jací lidé. V Brně jsou třeba soudci, kteří tam dojíždějí odněkud jak do nějakého gheta. Po práci sedají do aut, která mají zaparkovaná většinou na dvoře soudu (zdarma) a jedou tam, kde bydlejí. Hodně jich jezdí vlakem a to pak vědí, „kdy jim to jede“. Od soudu proto odcházejí přesně tak, aby to stihli.

Dobří lidé, toto se vám líbí? Stát není na to, aby dělal z lidí roboty, aby někam někoho dosazoval. Město by mělo mít právo si také říci svoje. Místní soudce, který by soudil místní věc, by věděl, kdo je kdo, která společnost co vyrábí. Nikomu by ale nestranil, protože o výsledku by rozhodovala nestranná porota. Jak jste si možná ale všimli, tyto stránky jsou věnovány celkově hlavně porotám. O porotách tedy více v ostatních pojednáních. K porotám ale patří, že existují nezávislé soudy patřící místu, kde tyto soudy fungují. K porotám patří, že soudci jsou volení na určitou omezenou dobu, například pět let. Poslanec je také volený na určitou dobu a ne až do doby, než jde do důchodu nebo zemře.

V České republice, když přijdete k soudu, tak je to jako v roce 1970, například. Toto chcete? Proč například politické strany, které se zaštiťují samosprávou, nevolají po právu měst zřizovat svoje soudy. Město by mělo mít také pravomoc zřizovat svoji policii, která by ale měla mít právo orgánu činného v trestním řízení. Obecní policie by měla mít právo chycenému zloději zahájit trestní stíhání. Jsem pro, aby soudcové soudů s celostátní působností, jako ústavní, nejvyšší a podobně, byli jmenováni. Tam se ale neodehrává to hlavní, to normální soudnictví, rozvody, spory o peníze, pozemky, trestní věci atd. Nesmíme se řídit podle Běloruska nebo severní Koreje. Tam je státní snad vše. Skoro vše. Jsou tam samozřemě státní soudy jako u nás. Nejsou tam poroty. Jsou tam státní i mateřské školy, všechny školy, dokonce i sportovní oddíly. Pryč se starými strukturami, pryč s bývalými komunisty, kteří chodí od instituce k instituci a neustále někde dostávají vysoce placená místa. Jednu dobu nám hromadné sdělovací prostředky stále servírovaly bývalého komunistu, který se rozvedl se svojí dlouholetou manželkou a vzal si komediantku. Tento bývalý komunista skončil v jakési vysoké funkci, ale už ho chtěli dát do funkce jiné, třebaže do jiného města, kam by dojížděl v autě s řidičem. Nakonec se to nějak zvrtlo, no, nevyšlo to. Stejně ho dali zase někam, někam, kde si vydělá. Prosím vás, co jsme? Nějací úplní chudáci? Víte, jak strašné peníze toto vše stojí? Víte, jak toto jednání s normálními lidmi snižuje lidskou důstojnost? Normální člověk ani neví, jakou má hodnotu. Myslí si, že do ničeho nesmí mluvit, že na mluvení do něčeho jsou papaláši. Zřízení obecních soudů by byl další krůček k budování uvědomělosti občanů. Uvědomili by si, že jejich hlas se počítá. Věděli by, že musí jít k volbám. Pokud by se konaly volby k soudu, tak by určitě šli. V tom kterém městě či městečku by se konaly volby k soudu. Někdo, kdo by tam třeba již deset dvacet let působil jako třeba advokát či radní, by byl zvolen soudcem. Roli hraje i to, že by dostal práci jeden místní člověk. Ne, že by se díval, jak do jeho města či městečka přijde někdo, „kdo má známé“, tak ho tam dosadili. Lidé, probuďte se. Pryč s komunismem, pryč s převlečenými komunisty, pryč s tím, že jsme jenom ovečky, se kterými mávají bývalí komunisté a jim podobní.

JUDr. Oldřich Ševčík

V Brně dne 9. 11. 2015

sevcik@shibboleth.cz
judr@oldrichsevcik.cz